Odvedli jste svou práci, jenže protistrana vám stále neuhradila již dávno splatnou fakturu? Půjčili jste někomu peníze a on se pořád nemám k jejich vrácení? V lepším případě se svých peněž na konec dočkáte, ale mnohdy až za dlouho po dohodnutém termínu. Tehdy vás napadne, že byste měli mít nárok na kompenzaci za vzniklé problémy, jenže ve smlouvě o případných sankcích druhé strany není ani slovo. Nezbývá vám tedy nic jiného, než nad vším mávnout rukou a být rád, že své peníze konečně vidíte? Zdaleka ne.

Když je úrok uveden ve smlouvě

Už při uzavření smlouvy je dobré pamatovat na situaci, kdy druhá strana nesplní včas, co slíbila. Jednou z možností je stanovit si ve smlouvě tzv. smluvní úrok z prodlení pro případ, že vám zadavatel zakázky nezaplatí včas či známý vám nevrátí půjčené peníze nebo nájemce vaší garáže si libuje v pozdním placení nájemného. Na neštěstí zejména smlouvy, které uzavírají laici, na takové okolnosti příliš nepamatují. V situacích, kdy silnější strana diktuje podmínky slabšímu, však bývají smlouvy takto postaveny často úmyslně. Záleží pak na druhé straně, zdali se ozve a vyjedná si lepší podmínky.

Výše smluvního úroku závisí na vzájemné dohodě zúčastněných stran, neměla by však být příliš nízká. Pak totiž dlužníka k vrácení částky příliš nemotivuje. Opačným extrémem je příliš vysoký úrok, který může dlužník napadnou např. za to, že jde o lichvu či je v rozporu s dobrými mravy (tj. podstatně přesahuje úrokovou míru v době obvyklou sjednání).

Když úrok není uveden ve smlouvě

Častým omylem je domnívat se, že pokud smlouva o úroku mlčí, pak na něj jako věřitel nemáte nárok. Můžete totiž požadovat tzv. zákonný úrok z prodlení. Výše tohoto úroku stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jako věřitel na něj máte nárok automaticky ze zákona. Běží již od prvního dne prodlení (např. od prvního dne po splatnosti faktury). Pokud není ve smlouvě ujednáno jinak, nemusíte dlužníka k úhradě pohledávky a úroku z prodlení vyzývat či mu poskytovat dodatečnou lhůtu na zaplacení. Na druhé straně právě výzvou a upozorněním na úrok z prodlení ho můžete motivovat k řešení situace.

Jak vysoký úrok stanoví zákon

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jeho výše se tedy mění v souvislosti s inflací. Neboli zjednodušeně:

Zákonný úrok z prodlení = 8 % + aktuální REPO sazba ČNB

Tento úrok pak platí po celou dobu, kdy je dlužník v prodlení. Nemění se tedy.

Nyní platí repo sazba vyhlášená k 26. 9. 2024, a to ve výši 4,25 %. Po přičtení 8 % se dostáváme na hodnotu zákonného úroku z prodlení ve výši 12,25 % za rok.

Jak si úrok spočítat

Zní to složitě, ale je to jednoduché. Půjčili jste např. částku 100 000 Kč, která vám měla být vrácena 31. 12. 2023. Úrok z prodlení nebyl ve smlouvě sjednán. Dotyčný vám částku vrátil až o měsíc později, tj. 31. 1. 2024.

Zákonný úrok z prodlení = (100 000 Kč x 0,1225 x 31) / 365 = 1 040 Kč. (Úroky se počítají od prvního dne, kdy dlužník nedodržel datum splatnosti, až po den zaplacení, tj. 31 dní.)

Měsíční zpoždění tedy stálo dlužníka 1 040 Kč navíc. Pokud by vám dlužil celý rok, pak by zaplatil na úrocích 12 250 Kč.

 

Článek Neuhrazená faktura, nesplacená půjčka. Když vám protistrana nezaplatí včas, můžete požadovat peníze navíc se nejdříve objevil na Kraj Vysočina.

Více: https://novinykraje.cz/vysocina/2024/10/22/neuhrazena-faktura-nesplacena-pujcka-kdyz-vam-protistrana-nezaplati-vcas-muzete-pozadovat-penize-navic/
✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy

Doporučené