Přidat na Seznam.cz

Už dva roky jsme svědky největšího válečného konfliktu od dob druhé světové války. Válka na Ukrajině vyvolaná Ruskem stále nespěje ke konci. V našem diskusním pořadu CZ DIALOGY jsme se na tento válečný konflikt již dívali z mnoha úhlů pohledu a hovořili s mnoha odborníky nejen z oblasti obrany. Tentokrát jsme požádali o rozhovor Jefima Fištejna, významného novináře, esejistu a publicistu, který se narodil a vystudoval v Kyjevě a až na období emigrace po podpisu Charty 77 působí v České republice. Jefim Fištejn je absolventem fakulty žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě, jako překladatel pracoval v Praze od roku 1969 do roku 1980. To byl po podpisu Charty 77 donucen emigrovat. Od roku 1981 do roku 1996 působil jako politický komentátor rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, kde se specializoval především na středoevropskou a východoevropskou oblast. V letech 1996 a 1997 byl šéfredaktorem Lidových novin. Následně se opět vrátil do redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda jako politický komentátor. Později se zde stal zástupcem programového ředitele. Je stále aktivním novinářem. Od devadesátých let působí jako externí spolupracovník Českého rozhlasu 2 – Praha. V listopadu 2023 se stal členem Rady České televize. S Jefimem Fištejnem jsme si v tomto díle našeho pořadu CZ DIALOGY povídali nejen o válce na Ukrajině a v Izraeli, ale také o budoucnosti Evropy nebo o demokracii v Rusku.

Video: Rozhovor s novinářem a publicistou Jefimem Fištejnem  / CZ DEFENCE

Oba konflikty totiž nejsou pouze vojenskou akcí. Jsou hlavně politickým a zejména existenčním střetem. Podle Fištejna jde Západu především o hodnotovou soustavu. Západ se podle něj dušuje, že je to společnost založená na systémových hodnotách a západní hodnoty jsou v obou těchto konfliktech vážně ohroženy. „Vítězství odpůrců tzv. kolektivního Západu by znamenalo pro samotný Západ velmi nejistou další existenci a revizi všech pilířů, na kterých Západ stojí,“ říká v rozhovoru Jefim Fištejn. Evropa podle něj však má mnoho vnitřních rozporů, které se projevují zejména v rozdílu mezi deklarovanou a skutečnou pomocí Ukrajině. Podle Fištejna je to kvůli oslabování základních hodnot, jako je vojenská čest a vlastenectví, láska k rodině, láska k vlasti. „Tyto základní hodnoty, jsou zároveň doplněné samozřejmě otevřeností a tolerancí vůči jiným myšlenkám, nikoli vůči jiným hodnotovým systémům. Obecně se tomu říká zápas dobra se zlem, ale ve skutečnosti v jednotlivostech vidíme, že to je zápas otevřených, demokratických, tolerantních společností proti naopak zavřeným, netolerantním a nesvobodným společnostem,“ říká Fištejn a doplňuje: „Toto nebezpečí si v určitém okamžiku Západ přestal uvědomovat a výsledkem této liknavosti byla vlivem různých hnutí relativizována a zpochybněna západní kultura. Na tuto destrukci západních hodnot má vliv v určitém období nekontrolovaná migrace. Jedním z jejích výsledků jsou masové protiizraelské protesty ve velkých zemích Evropy, například v Německu, Francii a dalších státech. Jsme svědky násilí, extremistických útoků.“

Jussi Halmetoja: Výběr letounu je definován potřebami armády

Značnou roli podle Fištejna hraje velká tolerance. „Tolerance je dobrá tehdy, když se vztahuje na cizí systémy, kromě těch, které samy vyznávají netoleranci. Jakmile začíná být společnost tolerantní i vůči intoleranci, pak je s ní konec. Ona neví, kde zastavit a nerozumí sama sobě,“ říká v rozhovoru Jefim Fištejn, který současně připomíná rok 2015, kdy podle něj západní civilizace ztratila cit pro míru definující nejdůležitější smysl lidské civilizace. „Tehdy v podání německé kancléřky Angely Merkelové Západ ztratil smysl pro míru a převzal mentalitu a politickou praxi, tzv. willkommen politik, tedy politiky otevřených hranic a otevřených dveří, což je tragédie,“ upozorňuje Fištejn a připomíná, že Evropa se s tím dodnes nemůže vypořádat. Podle něj to ovšem neznamená, že Evropa předtím nebyla otevřena přistěhovalectví. Zachovávala si však podle něj smysl pro míru. Míra znamenala umožnit přistěhování do Evropy, které zachovává dominantní roli základní existující civilizace a neohrožuje ji naředěním.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s novinářem a publicistou Jefimem Fištejnem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s novinářem a publicistou Jefimem Fištejnem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Další hrozbou je, zejména pak pro naše teritorium, válka na Ukrajině. Podle Fištejna jde o velký komplex v podstatě civilizační nadřazenosti jedné konkrétní diktatury a také polofašistického režimu vnutit svůj sociální model celému okolí. Jde tady o snahu nějakým způsobem doplňovat tyto dva národy bez znalosti rozdílnosti. „Řeknu vám, není více rozdílných mentalit, než je ruská a ukrajinská. Není to záležitost jazyková. Polák mluví také slovanským jazykem, ale není to Rus. Je to úplně jiná mentalita. Ukrajinec je zcela jiná mentalita. Rozdíl spočívá v tom, že ruský člověk odvozuje svůj lidský význam od velikosti státu. Mohutný stát, který budí úžas ve světě, budí strach, možná obdiv a strach dohromady. Takový stát je jeho státem a on by byl bezvýznamnou postavičkou, nebýt občanem tohoto státu. Ukrajinec nad sebou nikdy neměl vrchnost. Ukrajina neměla nikdy cara a hejtmani nebyli car. Hejtman byl zároveň volená funkce, časově omezená a ne dědičná. Ukrajinec nemá vztah k vrchnosti, nemá otrocky podřízený vztah,“ říká v rozhovoru Fištejn a doplňuje, že ruský princip je vertikála moci. „Car nebo vrchní velitel, vidíme to u Putina. Putin rozhoduje o válce a míru. Car rozhoduje o válce. A to je přece úplně jiný typ společnosti,“ říká Jefim Fištejn.

Západ si podle něj rozdílnost ruské a ukrajinské mentality neuvědomuje. „Můžeme v této době vést různé debaty, kde skutečně končí Evropská civilizace na východě a podobně, důležitým momentem je ale budoucí podíl Západu na tomto dlouhodobém konfliktu,“ tvrdí Fištejn. Západ má jiný systém uvažování postavený na čtyřleté periodě volebního období. Ale podobné války, jako ta na Ukrajině, jdou za rámec těchto období. „V Evropě i u nás vymizela role lídra. Lídr není politik, který plní přání voličů. Na to stačí úředník. Lídr je od toho, aby vedl. Slovo lídr znamená vést. Jako Churchill říkal občanům jasně: Všechno, co mohu slíbit jsou krev, pot a slzy. Takový lídr může vést. On překračuje vůli občana,“ říká v dalším díle diskusního pořadu CZ DIALOGY Jefim Fištejn.

Foto: Západ si podle Jefima Fištejna rozdílnost ruské a ukrajinské mentality neuvědomuje | Shutterstock
Foto: Západ si podle Jefima Fištejna rozdílnost ruské a ukrajinské mentality neuvědomuje | Shutterstock

Otázka vedení se promítá do všech struktur Západu, včetně Severoatlantické aliance. Ta podle Fištejna v současnosti prožívá kocovinu z probuzení, že doba konfrontace skončila. Podle něj dnes armády nehrají obrannou, ale spíše policejní roli. „Lidé si ještě pamatují tři nebo čtyři roky staré spory o to, kdo chce plnit závazek 2 % HDP na obranu a kdo ho plnit nechce,“ říká Fištejn a doplňuje, že ta polemika, zda a proč plnit tento závazek na obranu s sebou přinesla snahu rozvalit a rozložit NATO. „Jak říkám, přichází těžké vystřízlivění. Lepší je ale pozdě než nikdy. A vystřízlivění má i teď svou sílu. Dneska už se o to nikdo nehádá, jen si všichni neradi vzpomínají na to, proč nechtěli před čtyřmi lety dát dvě procenta na obranu, když bylo možné připravit NATO k dnešnímu konfliktu. Kdyby dávaly členské země už před čtyřmi lety na obranu dvě procenta, tak by dnes měly skladiště plnější a asi bychom nemuseli říkat Ukrajincům: sami nemáme.

Petr Sklenář: Význam zbrojního průmyslu bude dále narůstat

Mentalita spojená s představou, že liberální demokracie zvítězila na celém světě, byla zavádějící a způsobila mnoho zlého, snížila ostražitost. A platí to i pro NATO,“ dodává Fištejn. „Myslím si, že když NATO bude pokračovat ve zvýšení bojeschopnosti ve všech ohledech, bude to správná cesta,“ věří Fištejn. Připomíná také daleko ofenzivnější pozici vůči ruské hrozbě v zemích jako je Polsko, Pobaltské státy, ale Česká republika, Rumunsko nebo Bulharsko. Základ tkví v tom, že všechny tyto země si nesou svou vlastní zkušenost. „Ta zkušenost je, jak se říká, pod kůží. Jde o zažitou zkušenost. Zkušenost spočívá v tom, že na agresivitu je třeba odpovídat rázně, jednoznačně a odpovídat z pozice síly,“ říká v rozhovoru novinář Jefim Fištejn. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE

✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy
…. Více: ZDROJ ZDE

Doporučené